DJI Mavic Air na cestách

« zpět

Mavic Air od DJI je od ledna 2018 aktuálně nejlepší chytrou koptérou pro cestovatele. Je to poměrně rázné stanovisko, ale podložené tím, co Mavic Air dokáže. Je až neuvěřitelné, kolik technologií se konstruktérům do tak malého stroje podařilo nacpat. Přitom s minimem kompromisů na stroj kapesní velikosti...

Hlavní výhodou je kompaktnost. Ve složeném stavu se vejde do kapsy u kalhot (větší kapsy) a do druhé se vejde pohodlně ovladač s mobilem. V kapsách však bude vyjímečně, obvykle bude uložen v nějakém batůžku nebo batohu. U fotografa ve fotobatohu. Nebude komplikovat dodržení váhového limitu pro odbavení, ten je i tak obvykle dvakrát překročen...co však zkomplikuje určitě, je věčné dilema s obsahem fotobatohu. Již nějakou dobu jeho rozměr určuje povolená velikost palubního zavazadla, takže je jasné, že Phantoma si k fotovýbavě nepřibalím.

Předpisy leteckých společností navíc přikazují mít drona včetně baterií na palubě. Nechat prázdného drona bez baterií a rádiostanice v odbaveném zavazadle a akceptovat jistou fyzickou kontrolu plus riziko poškození nechci, tahat se s dalším batohem také ne. Mavic Air je svou velikostí i s pouzdrem lehce nad velikostí blesku a do fotobáglu se vejde poměrně snadno. Takže to vypadá jako skvělá volba ?

Před cestou do Botswany u mne jeden kousek přistál.

v textu


První seznámení mne jak nadchlo tak znervóznilo. Je to krásná technická práce, poklona konstruktérům. Vlastní sestavení koptéry je dílem okamžiku, vyklopit ramena s vrtulemi, uvolnit gimbal s objektivem...a jejda. Tohle nebude dobrý, toto přeci nemůže fotit. Objektiv velikostí připomíná dírku na zadní straně fotomobilu, uložení tříosého gimbalu velmi subtilní...je to drobek a vše je podřízeno kompaktnosti. Ovladač je také vychytaným kouskem hardware, kde má vše své místo, sklopné a skládací, přesně ve stylu vlastní koptéry. Pro připojení telefonu je vše připraveno a tvoří jeden celek s perfektní ergonomií.

Tak ho vyzkoušíme.

Dron je vybaven 8GB vnitřní pamětí a slotem na microSD kartu, zvládá poměrně velkorysých 100 Mb/s a proto je potřeba disponovat kartou s rychlostí zápisu okolo 60MB/ sec., vodítkem může být označení V30 (Class30) pro záznam 4K videa při 60 fps. A je jedno jestli SDHC nebo SDXC. Karty mohou mít kapacitu až 128 GB, ale jejich dolování ze slotu je stavěno tak pro neletilou japonku...Ovladač nemá displej, tablet nebo smartphone nutný. Propojovací USB kabely jsou součástí balení.

Po nabití baterie a ovladače (přiloženým microUSB kabelem) a instalaci DJI GO4 aplikace na telefon / tablet ještě nic testovat nejde, aplikace ověří aktuálnost firmware dronu a následuje upgrade kotéry i ovladače, obvykle vše proběhne jak má, stačí se řídit pokyny aplikace. Je nutno mít u DJI zřízen účet. Zkrátím to, jakmile je koptéra připravena a identifikuje příslušný  počet GPS satelitů (nejméně 8), tak zahlásí připravenost k GPS letu a může se zkoušet.

Musím se přiznat, že jsem těsně před odletem do Botswany akorát upgradoval firmware a udělal minutový test. Letí to, dobrý, zbytek testu v Africe. Mám víceleté zkušenosti s drony od DJI včetně povolení k leteckým pracím, tak jsem víc nepotřeboval. Tedy snad, člověk se učí pořád. Já to prostě nestihnul..

Cesta proběhla v klidu

Dron se zabydlel ve fotobatohu jako součást přísušenství a to včetně baterií, ovladač a nabíječka s ostatními fotodoplňky skončili v odbaveném zavazadle. Cesta přes Vídeň, Londýn, Johanensburg a Maun proběhla v klidu, na žádné kontrole nebyl problém, jako obvykle jsem v Evropě vyskládával batoh, ale koptéry si nikdo nevšímal. Zatím OK.

První test

proběhl na prvním místě přenocování kousek od města Maun, výchozího bodu v cestě do delty Okavanga. Kalibrace kompasu a první překvapení. Dron zahlásil pozici mimo Evropu a wifi výkon přepnul do FCC módu, platného pro USA. Což je samozřejmě dobrá zpráva, FCC mód (Federal Communications Commission, USA) umožňuje vyzařovací výkon vysílače 26 dBm versus 18 dBm pro CE (Evropa) na frekvenci 2,4 Ghz a u 5,8 Ghz je rozdíl dokonce 30 dBm versus 14 dBm. Co to dělá s dosahem spojení, si každý umí představit. Pokud ne, tak ho zdvojnásobuje...což je mazec. S drony se má létat na visuální dosah, tedy pilot musí drona vidět. Na to by měl nižší výkon stačit, nicméně kvalita spojení ovladač x koptéra je pro bezpečnost letu také zásadní. A jak se říká mezi motorkáři, výkonu není nikdy dost. Hacknout systém a nastavit FCC mód i v Evropě není nijak složité, pro jablíčkáře však špatná zpráva - jde to jen přes Android. Trik spočívá v simulaci GPS lokace...Více na konci článku. Spojení mezi ovladačem a dronem funguje v závislosti na okolních podmínkách a rušení. Každopádně, v CE - standardním módu pro Evropu nic moc , může se začít rozpadat i po 200 metrech při výšce letu 70m. Zapomeňte na deklarované kilometry, ani náhodou..

v textu

KHWAI river, Botswana. Mavic Air, 5 x expoziční bracketing, ISO 100

Air je hlučný víc než jsem čekal. Zde rozhodně zklamání, hlasitostí si s 3 x těžším Phantomem nezadá, jen frekvence je vyšší. Slyšet je už z dálky...škoda. Ve vzduchu se pohybuje nervózněji než Phantom, změnou nastavení reakce ovladačů v aplikaci lze dosáhnout plynulejšího pohybu. Sport mód je opravdu sportovní, koptérka maže rychlostí téměř 70 km/hod ... při silnějším větru do zad dosáhnete i na 100km. Pro natáčení zcela nevhodné a spíše nebezpečné nastavení. Setrvačnost v tomto fofru je v desítkách metrů, prohučíte stromem, než se nadějete !
V S módu nefungují snímače okolního prostoru, Air se stane tupou raketou, inteligentní tak jak inteligentní je pilot. Jako rychlý návratový mód nebo pro boj s protivětrem však S mód může být užitečný. Reálná výdrž kolem 18ti minut letu při plné baterii stačí na slušný dolet. V FCC módu se dá i užít, v CE moc ne...

Air ovládá mnoho inteligentních režimů a fičur, od sledování objektu po kroužení okolo objektu s kamerou upřenou na objekt, každý si najde to svoje. Já osobně občas používám režim "Point of Interest",  "Tripod" a  "Active track". Na YouTube jsou mraky videí jak  to funguje..každopádně v rámci výcviku doporučuji vyzkoušet všechno, může se to hodit.      

Moje nastavení:

  • Yaw Movement Limit - 35 a méně

gimbal (cinematic nastavení):

  • Gimbal Pitch Speed - 10
  • Extend Gimbal tilt Limit - No (YES zvedne kameru, ale jsou vidět vrtule)
  • Gimbal Pitch Smoothness - 19
  • gimbal smoothness: 15

Jak to fotí a natáčí

Použitelně.. V porovnání s výstupem z Phantomu 4Pro prostě použitelně, zhruba na úrovni středního až lepšího fotomobilu, kvality těch nejlepších však nedosahuje. DJI zapracovalo na zpracování signálu z 12 Mpix 1/2.3'' snímače Exmor od Sonyho a úroveň výstupu je stejná nebo lepší než kterou disponuje Mavic Pro, pořád ale daleko za výstupem z 1" snímače P4Pro. Rozdíl je hlavně v dynamickém rozsahu a úrovni šumu. Air fotí i do rawu, takže je postproces možný. Do snímků se moc hrabat nedá, korekce přepalů je trochu možná, vytažení stínů zdůrazní šum, proto je nutno pracovat citlivě. Ovládací aplikace DJI GO 4 umožňuje expoziční bracketing, až do 5 snímků s posunem o volitelné EV kolem střední hodnoty. Následné spojení v PC umožní vydolovat z malého čipu při nastavení na ISO 100 jeho maximum. Objektiv po přepočtu nabízí ohnisko 24mm při fixní cloně f2,8.

Moje nastavení:

  • DNG (raw), 4:3
  • AEB 5x (expoziční bracketing)
  • ISO 100
  • režim M (manual)
  • histogram: zapnuto
  • čas podle podmínek a histogramu, cca o 2/3 EV podexponováno
  • video 4K/MOV/25sn/sec, čas pro video 1/50sec (korekce pomocí ISO a ND filtrů), cca o 1/3 až 2/3 EV podexponováno
  • Color / D-Cinelike / Syle - 0, -3, -2  + úprava kontrastu (nebo aplikací vybrané LUT pro color grading) během zpracování v editoru

 

Videoschopnosti jsou nadstandardní. Gimbal vyrovnává poněkud nervózní pohyby malého stroje s grácií, 4k záznam při 30sn/sec a datovém toku 12,5 MB/sec (100Mbit) a na svou velikost slušný objektiv vykreslí ve videu až překvapivé množství detailů. Ve fullHD umí až 120sn/sec., což už je slušný slow motion pro natáčení sportovních, např.motorkářských akcí apod.. ukládá do formátu MP4/MOV (H.264/MPEG-4 AVC).
Objektiv disponuje pouze pevnou clonou f2,8 a pro dosažení optimálního času 1/50 sec pro video ve 25 sn/sek je nutno objektiv osadit ND filtrem (neutrální šedý filtr, snižující množství světla bez vlivu na barevné podání), což je vzhledem k velikosti objektivu trochu chirurgická záležitost. Filtry jsou dostání v různých densitách, osobně doporučuji kombinace s polarizačním filtrem. ND 4 - 8 -16 stačí na většinu situací, pokud ho chcete brát na hory tak 8 -16 -32 , ale na sněhu bude za slunečného počasí i ND 32 málo...


Drona jsem používal celou dobu pobytu v Botswaně jako doplněk k zachycení biotopů při fotografování divoké přírody. V parcích je použití dronů zakázáno, ale jsou místa (na hranicích parků), kde to jde. Nicméně ty zákazy mají svoje opodstatnění.  Koptéry jsou dost hlučné a podle jedné studie se frekvence motorů podobá zvukem roji afrických včel, před kterými mají respekt všichni včetně největších tlustokožců. Sloni se bojí dronů snad nejvíc, opravdu spíše nedoporučuji experimenty s dronem v parcích, když už tak v soukromých koncesích - po domluvě. 

Někdy jsem doletěl i 1 km daleko, jindy se signál rozpadal po 250ti metrech a to jsem byl přepnut do FCC (silnějšího) módu. Hlučnost Aira je otravná, jinak na cesty samá pozitiva. Start je dílem okamžiku, baterie jsou nabít z měniče napětí do auta bez problémů, vrtulky není třeba demontovat a tím pádem nehrozí riziko ztráty...já ztratil jen jednu baterii, ta se válí někde na dně jednoho z přítoků řeky Khwai, kde jsem utopil terénního Nissana..měl jsem to tehdy natočit.

Reakce domorodců na drona jsem raději netestoval, používal jsem ho spíše skrytě...i když je Botswana poměrně osvícná země, pořád je to Afrika...

plusy:

  • kompaktnost, přenositelnost
  • na tak malé řešení velmi dobré 4K video a slušné fotografie, RAW formát, kvalitní stabilizace
  • konstrukční řešení, zpracování a použité materiály, jak ovladače tak koptéry
  • slušná letová výdrž i letové parametry, inteligentní režimy
  • výborná ovládací aplikace DJI GO 4,
  • 8 GB vnitřní paměti, 128GB microSD

minusy:

  • hlučnost (z pohledu wildlife fotografa)
  • spojení ovladač x koptéra v evropském EC módu - bída 
  • zmatek v kabelech (USB-C, microUSB...)
  • microSD karta se ze slotu normálními (evropskými) mužskými prsty skoro nedá dostat
  • komplikované použití ovladače s tabletem, uchycení stavěno pro mobil 

 


Závěr:

Lepší travel-friendly koptéru jsem zatím neviděl. Jako doplněk fotobatohu k záznamu biotopu nebo krajiny, k ozvláštnění foto a video materiálů plně použitelný nástroj. Je vhodný pro každého, kdo má omezené možnosti v rozsahu bagáže, od motorkáře na road tripu po vysokohorského turistu, od fotografa na expedici po výzkumníka, dokumentujícího někde v pralese. 

Dobře se snáší s leteckou přepravou a působí nenápadně, hlavně v různých konfliktních oblastech, samozřejmě je vhodný i jako rodinná hračka na dovolené a pro zábavu, vybavený ochrannými rámy určitě osvěží rodinnou párty. Nicméně...má na víc.

Pokud jedu autem, vždy beru Phantom 4 Pro, Mavic Air je striktně uvažován jako cestovní dron - hlavně pro leteckou přepravu. 

Jeho možnosti jsou omezené, ale pro dokumentační účely, prezentace v časopisech a literatuře nebo na webu je kvalita výstupů dostatečná. 4k video je plně použitelné a pokud se naučíte nelétat nervozně (což s Airem není zase tak snadné), má i komerční potenciál.  

Osobně si nejvíc slibuji od spojení společnosti DJI se švédským Hasselbladem a na poli snímačů a optiky očekávám velké věci, elektroniku už DJI zvládnutou má..

Tak ať to lítá ! 

 

Mecan 1.5.2018

Update: MAvic Air již není součástí mého vybavení, přeci jen požaduji lepší výstup, než je malá čip schopen nabídnout. Jezdím s Phantomem 4 pro i když je to krabice, přechod na Mavica 2 Pro nic moc neřeší, ale zvažuji.. Uvidím co se objeví na trhu v roce 2020. 

 specifikace


Phantom 4 Pro test

 



NAŠI KLIENTI
Veolia Energie ČR, a.s. | Národní památkový ústav | UPOL | Olterm & TD Olomouc | Wellness & Spa Boutique Hotel Villa Memories | realitní společnosti | Ateliér Polách & Bravenec| AERAS s.r.o. ... a další

webové stránky od r3d.cz